O nas

Klubový pavilon

Team: Martin Šilhan, Jiří Papoušek, Petr Doležal (vizualizace)
Místo: Ostravice
Status: Studie, DUR+DSP
Rok: 2021

Místo stavby je sevřeno v nesourodé zástavbě jak z hlediska typologie, tak objemu a tvarosloví. Objekt pavilonu a jeho základní půdorysná geometrie kruhu jsou tedy jakýmsi vymezením a snahou, se z tohoto sousedství vymanit. Tato snaha vzešla z několika důvodů: konfigurace terénu; urbanistická a objemová nesourodost okolních staveb; v rámci areálu unikátní funkce využití; výhledy na hřiště spolu s panoramatem Lysé hory a v neposlední řadě také snaha o vytvoření objektu, který bude svou architekturou v rámci areálu definovat novou kvalitu a jednoznačnost řešení dané funkce. Objekt je tedy zasazen do svahu na pevné platformě, ze které vyrůstá, a díky svému tvaru kruhu tak umožňuje panoramatické výhledy do svého okolí. Tato platforma zároveň tvoří nástupní prostor (terasu) pro příchozí od velkého klubu, a umožňuje tak případně rozšířit podlahovou plochu samotného pavilonu i do exteriéru.

Architektura objektu je definována jednoduchým principem: nesoucí a nesený, tedy to, co je pevně spojeno se zemí (podlaha, sloupy, stěny) v kontrastu s tím co tyto konstrukce vynášejí (dřevěná konstrukce zastřešení). Podlaha, sloupy a zdi jsou betonové, velmi solidní a řemeslně dokonale provedené (broušený beton nebo terrazzo). Konstrukci zastřešení lze pak chápat jako dřevěný disk, který je na zmíněné solidní základně pavilonu položený, a jako by nad ní tak trochu levitoval. Samotná dřevěná kce. zastřešení je pak prostorová kce. z LVL nosníků v základním rastru 2x2m, které mají proměnlivý průběh průřezu každého nosníku, což při pohledu zespoda vytváří zaoblenou zborcenou plochu. Toto řešení zmenšuje potřebu dřeva, pomáhá na straně exteriéru spádovat střechu, a v neposlední řadě tak i v interiéru umocňuje efekt rozdílnosti zmíněného architektonického principu. Plasticita dřevěné kce. pak opticky zvětšuje světlou výšku objektu a v jednotlivých polích kce. pak umožňuje osazení akustických panelů, svítidel, světlíků, případně infrazářičů pro temperování prostoru v případě nepřízně počasí či na jaře a na podzim.

To co pak oba principy spojuje, a vytváří tak z pavilonu celek, jsou posuvné stěny po obvodu pavilonu v podobě perforovaného vlnitého plechu + vnitřní opláštění mléčným makrolonem a další stěny jsou plně průhledné. Plášť pavilonu tak má vizuálně působit jako závoj, který lze dle potřeby "rozhrnout" a přizpůsobit potřebám konané akce.

O nas
O nas
O nas

Klubový pavilon

Team: Martin Šilhan, Jiří Papoušek, Petr Doležal (vizualizace)
Místo: Ostravice
Status: Studie, DUR+DSP
Rok: 2021

Místo stavby je sevřeno v nesourodé zástavbě jak z hlediska typologie, tak objemu a tvarosloví. Objekt pavilonu a jeho základní půdorysná geometrie kruhu jsou tedy jakýmsi vymezením a snahou, se z tohoto sousedství vymanit. Tato snaha vzešla z několika důvodů: konfigurace terénu; urbanistická a objemová nesourodost okolních staveb; v rámci areálu unikátní funkce využití; výhledy na hřiště spolu s panoramatem Lysé hory a v neposlední řadě také snaha o vytvoření objektu, který bude svou architekturou v rámci areálu definovat novou kvalitu a jednoznačnost řešení dané funkce. Objekt je tedy zasazen do svahu na pevné platformě, ze které vyrůstá, a díky svému tvaru kruhu tak umožňuje panoramatické výhledy do svého okolí. Tato platforma zároveň tvoří nástupní prostor (terasu) pro příchozí od velkého klubu, a umožňuje tak případně rozšířit podlahovou plochu samotného pavilonu i do exteriéru.

Architektura objektu je definována jednoduchým principem: nesoucí a nesený, tedy to, co je pevně spojeno se zemí (podlaha, sloupy, stěny) v kontrastu s tím co tyto konstrukce vynášejí (dřevěná konstrukce zastřešení). Podlaha, sloupy a zdi jsou betonové, velmi solidní a řemeslně dokonale provedené (broušený beton nebo terrazzo). Konstrukci zastřešení lze pak chápat jako dřevěný disk, který je na zmíněné solidní základně pavilonu položený, a jako by nad ní tak trochu levitoval. Samotná dřevěná kce. zastřešení je pak prostorová kce. z LVL nosníků v základním rastru 2x2m, které mají proměnlivý průběh průřezu každého nosníku, což při pohledu zespoda vytváří zaoblenou zborcenou plochu. Toto řešení zmenšuje potřebu dřeva, pomáhá na straně exteriéru spádovat střechu, a v neposlední řadě tak i v interiéru umocňuje efekt rozdílnosti zmíněného architektonického principu. Plasticita dřevěné kce. pak opticky zvětšuje světlou výšku objektu a v jednotlivých polích kce. pak umožňuje osazení akustických panelů, svítidel, světlíků, případně infrazářičů pro temperování prostoru v případě nepřízně počasí či na jaře a na podzim.

To co pak oba principy spojuje, a vytváří tak z pavilonu celek, jsou posuvné stěny po obvodu pavilonu v podobě perforovaného vlnitého plechu + vnitřní opláštění mléčným makrolonem a další stěny jsou plně průhledné. Plášť pavilonu tak má vizuálně působit jako závoj, který lze dle potřeby "rozhrnout" a přizpůsobit potřebám konané akce.