O nas

Bydlení v sadu

Team: Martin Šilhan, Jiří Papoušek, Janoušek & Havlíček (vizualizace)
Místo: Brno venkov
Status: Studie, DUR+DSP
Rok: 2022

Lokalita pro stavbu domu historicky sloužila jako klasické záhumenky a sady s čistě hospodářským využitím. Spíše než v návaznosti na stávající a spíše novodobou urbanistickou strukturu podél ulice, se jako východisko pro návrh zdála paralela v historickém krajinném mikrourbanismu daného místa. Převážně lineárně členěné malé plochy ve směru po svahu celé lokality, kdy každá v daném čase či ročním období nesla svou funkci (sad, pole, záhon, louka), byly inspirací, jak celý návrh uchopit. Jednoznačně definovaný a funkčně rozdělený stavební program spolu s historickou inspirací krajinného lineárního mikrourbanismu, daly vzniknout základní urbanistické a architektonické koncepci.

Dům členěný dle stavebního programu na jednotlivá křídla a prostory (políčka, sady), které více či méně vstupují či ustupují do a ze zahrady. Vzájemné propojení domu a zahrady, kdy dům v některých místech do zahrady vstupuje intenzivně, a někde zase zahrada vstupuje až do domu, a propisuje se až do ulice. Na velkorysém pozemku a v dostatečné vzdálenosti od budoucí ulice, tak vzniká koncept domu v zahradě a v sadu, jako samostatná entita odpoutaná od okolí, s maximálním propojením všech obytných prostor se zahradou, avšak s maximálním důrazem na soukromí.

Dům je objemově a funkčně rozdělen do pěti křídel s různou úrovní podlahy a světlou výškou vnitřních prostor. Různorodost výškových úrovní domů je dána konfigurací terénu, kdy každé křídlo tak reaguje na svažitost pozemku, a zároveň pak všechna křídla propojuje jedna hlavní komunikační osa. Na úrovni prvního křídla je vjezd do garáže pro 2,5 vozu a s návazností na technickou místnost. Na rozmezí prvního a druhého křídla se do domu vstupuje a o půl metru níže se pak vstupuje na úroveň druhého křídla s přímou vazbou na tzv. salu terrenu (krytý venkovní prostor) a velkorysý obývací pokoj s výhledem na zahradu a do vnitřního atria, které obývací pokoj odděluje od ulice. Obývací pokoj není v letních měsících díky krytému venkovnímu prostoru s letním posezením přehříván, avšak díky atriu z druhé strany má dostatek světla. Na zmíněnou salu terrenu pak navazuje velkorysá terasa s bazénem a vířivkou.

Jednotlivá křídla domu směrem do zahrady svým vzájemným ustoupením, přesahy střechy a velkorysým prosklením rozehrávají hru stínů, průhledů a zajímavých okamžiků a pohledů na samotný dům. Do ulice dům působí uzavřenějším dojmem, avšak čitelným způsobem reflektuje koncept pěti křídel, která jsou zřejmá díky dvěma atriím, jenž jednotlivá křídla oddělují. Soukromí v atriích a dále ve vnitřních prostorech domu, které do atrií ústí, je zabezpečeno rytmicky traktovanou mléčnou skleněnou stěnou. Samotná atria pak mají rozdílnou atmosféru a funkci. U obývacího pokoje jde o mělký venkovní prostor, s intenzivní a bohatou zelení, který obývací pokoj prosvětluje a opticky zvětšuje. Velké atrium mezi kuchyní a posledním křídlem s dvěma pokoji je pak plnohodnotný venkovní prostor se stromy, do kterého ústí přidružené vnitřní prostory.

Celkové působení hmoty domu je odlehčeno použitím tzv. ustoupené atiky, která redukuje výšku domu, zjemňuje jeho měřítko a přináší do jinak strohého řešení fasád další detail. Velkoryse prosklené plochy domu orientované do zahrady jsou svým členěním zredukovány na nezbytné minimum, a díky systému skyframe, který umožňuje použití pohledové šířky rámu pouze 25 mm, je i z vnitřních prostor takřka nezaznamenatelné.

O nas
O nas
O nas
O nas
O nas
O nas
O nas
O nas
O nas

Bydlení v sadu

Team: Martin Šilhan, Jiří Papoušek, Janoušek & Havlíček (vizualizace)
Místo: Brno venkov
Status: Studie, DUR+DSP
Rok: 2022

Lokalita pro stavbu domu historicky sloužila jako klasické záhumenky a sady s čistě hospodářským využitím. Spíše než v návaznosti na stávající a spíše novodobou urbanistickou strukturu podél ulice, se jako východisko pro návrh zdála paralela v historickém krajinném mikrourbanismu daného místa. Převážně lineárně členěné malé plochy ve směru po svahu celé lokality, kdy každá v daném čase či ročním období nesla svou funkci (sad, pole, záhon, louka), byly inspirací, jak celý návrh uchopit. Jednoznačně definovaný a funkčně rozdělený stavební program spolu s historickou inspirací krajinného lineárního mikrourbanismu, daly vzniknout základní urbanistické a architektonické koncepci.

Dům členěný dle stavebního programu na jednotlivá křídla a prostory (políčka, sady), které více či méně vstupují či ustupují do a ze zahrady. Vzájemné propojení domu a zahrady, kdy dům v některých místech do zahrady vstupuje intenzivně, a někde zase zahrada vstupuje až do domu, a propisuje se až do ulice. Na velkorysém pozemku a v dostatečné vzdálenosti od budoucí ulice, tak vzniká koncept domu v zahradě a v sadu, jako samostatná entita odpoutaná od okolí, s maximálním propojením všech obytných prostor se zahradou, avšak s maximálním důrazem na soukromí.

Dům je objemově a funkčně rozdělen do pěti křídel s různou úrovní podlahy a světlou výškou vnitřních prostor. Různorodost výškových úrovní domů je dána konfigurací terénu, kdy každé křídlo tak reaguje na svažitost pozemku, a zároveň pak všechna křídla propojuje jedna hlavní komunikační osa. Na úrovni prvního křídla je vjezd do garáže pro 2,5 vozu a s návazností na technickou místnost. Na rozmezí prvního a druhého křídla se do domu vstupuje a o půl metru níže se pak vstupuje na úroveň druhého křídla s přímou vazbou na tzv. salu terrenu (krytý venkovní prostor) a velkorysý obývací pokoj s výhledem na zahradu a do vnitřního atria, které obývací pokoj odděluje od ulice. Obývací pokoj není v letních měsících díky krytému venkovnímu prostoru s letním posezením přehříván, avšak díky atriu z druhé strany má dostatek světla. Na zmíněnou salu terrenu pak navazuje velkorysá terasa s bazénem a vířivkou.

Jednotlivá křídla domu směrem do zahrady svým vzájemným ustoupením, přesahy střechy a velkorysým prosklením rozehrávají hru stínů, průhledů a zajímavých okamžiků a pohledů na samotný dům. Do ulice dům působí uzavřenějším dojmem, avšak čitelným způsobem reflektuje koncept pěti křídel, která jsou zřejmá díky dvěma atriím, jenž jednotlivá křídla oddělují. Soukromí v atriích a dále ve vnitřních prostorech domu, které do atrií ústí, je zabezpečeno rytmicky traktovanou mléčnou skleněnou stěnou. Samotná atria pak mají rozdílnou atmosféru a funkci. U obývacího pokoje jde o mělký venkovní prostor, s intenzivní a bohatou zelení, který obývací pokoj prosvětluje a opticky zvětšuje. Velké atrium mezi kuchyní a posledním křídlem s dvěma pokoji je pak plnohodnotný venkovní prostor se stromy, do kterého ústí přidružené vnitřní prostory.

Celkové působení hmoty domu je odlehčeno použitím tzv. ustoupené atiky, která redukuje výšku domu, zjemňuje jeho měřítko a přináší do jinak strohého řešení fasád další detail. Velkoryse prosklené plochy domu orientované do zahrady jsou svým členěním zredukovány na nezbytné minimum, a díky systému skyframe, který umožňuje použití pohledové šířky rámu pouze 25 mm, je i z vnitřních prostor takřka nezaznamenatelné.